Anděl a Ďábel 6.kapitola

11. prosince 2012 v 17:23 | Abigail |  Anděl a Ďábel
Volno

Sarah

Probudila jsem se v dobu, kdy už byla tma, rozespale jsem zívla. Celé tělo mě bolelo, ležela jsem na máminém deníku tak co se divím. Děsně mě bolela hlava. Usilovně se mi v ní honily otázky, nemohla jsem si pomoct. Kdo byl George a proč to máma udělala. A proč z něho mě a strach a proč se mi teď děje něco podobného?
Vstala jsem a mrkla na mobil, abych zjistila kolik je hodin. 19:05. Bylo to později, než jsem čekala.
Přešla jsem ke skříň a vytáhla jsem si tepláky a dlouhé triko na spaní, chtěla jsem se umýt, smýt ze sebe tou vodou všechny výčitky a otázky, které mě tížily.

Vešla jsem do koupelny, kterou jsem mimochodem měla hned u pokoje a odložila jsem věci na pračku, osušku jsem měla pověšenou na věšáku, takže o tu jsem se nezajímala. Svlékla jsem si všechny věci, co jsem měla na sobě ve škole a vlezla jsem si do sprchového koutu.

Jakmile jsem na sebe pustila horkou vodu, udělalo se mi líp, otázky zmizeli a výčitky byly pryč,
voda mi stékala po těle a vlasech, začínala jsem si to užívat, opřela jsem se o stěnu sprchového koutu a relaxovala jsem pod horkou vodou.

Po téměř hodině relaxace pod vodou jsem vylezla ze sprchy, člověk by řekl, že jsem měla být už dávno v posteli, ale zítra máme ředitelské volno, takže jsem nemusela do školy, oblékla jsem si věci, které jsem si nechala na pračce a odbelhala jsem se do svého pokoje.
Hned jak jsem byla u postele tak jsem z pod polštářů vybrakovala mobil a podívala se kolik je hodin. 20:10. Měla bych si jít lehnout, abych se vyspala, ale na druhou stranu když jsem spala odpoledne tak proč si večer neužít? Vzala jsem do ruky mobil a vytočila jsem Moničino číslo, zvedla to téměř okamžitě.
"No. Ahoj Sarah co potřebuješ?"
"Pojď k nám, mrkneme na nějaký filmy, bude sranda." navnadila jsem ji a čekala na odpověď, z telefonu jsem už slyšela její nadšený smích.
"No jasně" zvolala. "Zavolám i Justina asi do půl hodiny jsme tam!"
"Cože Justina? " zeptala jsem se "To ne bože…" ale než jsem to stihla doříct tak mi se smíchem típla mobil.
Byla jsem v šoku, hlavně jeho ne, dneska ne.


Ležela jsem nahoře ve svém pokoji na posteli a zírala jsem do stropu, ani nevím, co mě to napadlo, ne co to napadlo Monik, přivést sem Justina potom co se spolu s Connorem pohádali kvůli mě. Ale proč mám takové dilema? Justin je přece jen kamarád nebo ne? Usmála jsem se. Justin je přece jen Kamarád nebo ne? Zazněla věta znovu. Co se to se mnou děje? Pomyslela jsem si a nechala to být, protože jsem uslyšela zvonek.
Už jsou tady.

Těžce jsem se vypotácela z postele a posléze i z pokoje dolů po schodech až k vchodovým dveřím. Věděla jsem kdo to stále a stále dokola zvoní, to totiž měla v povaze jen Monik, koukla jsem ven kukátkem a přesně jsem věděla, koho tam uvidím, byl tam Justin. Otevřela jsem dveře, protože zvuk zvonku už byl nesnesitelný, bolela mě z něj hlava.
"Ahoj!" Monik mě okamžitě vroucně objala a já její objetí opětovala, byla jsem ráda, že je tady.
"Ahoj." pozdravila jsem.

"Čau Sarah." Justin se usmál, vypadal uvolněně, ale bůh ví, co mu Monik řekla.
"Ahoj. Ráda tě vidím." také jsem se usmála. Hned jak jsem ho uviděla, připadala jsem si uvolněnější a taky šťastnější a dokonce i dilema mě přešlo.

"Jdete dál? "zeptala jsem se, ale odpověď už jsem předem znala.
"Jasně že jo!" vyhrkli oba naráz, zasmála jsem se a ustoupila jsem stranou, aby mohli vejít.



Oba dva se hned nahrnuli do obýváku, lépe řečeno teď proměněného v domácí kino, jelikož máme velkou obrazovku, Monik se slušně posadila na pravou stranu pohovky, až ke kraji to samé udělal i na pravé straně pohovky Justin s tím rozdílem, že on se rozvalil. Nebyla jsem moc nadšená z toho, jaké místo na mě zbylo, ale co jsem mohla dělat?
"Tak na co budeme koukat?" zeptala se Monik.

"Na co chcete, můj typ je Hunger games."odpověděla jsem nervózně, nechtěla jsem sedět mezi nimi dvěma, ale co jsem měla dělat říct Monik, aby se posunula, to nepřipadalo v úvahu a tak jsem jen čekala na pokyny na, co se chtějí dívat nebo jestli se mnou souhlasí.

"Beru, bude to zajímavé. "pronesl Justin z úsměvem.
"Já taky ještě jsem to neviděla a je to nové." přidala se Monik.
"Dobře." ukončila jsem to a vzala jsem obal s CD, co jsem měla připravený, otevřela jsem ho, vyndala z něj cédéčko s filmem Hunger games a vložila ho do videopřehrávače.

Potom jsem se zadívala na volné místo na přehrávači, stiskla PLAY a sedla jsem si na stísněné místo mezi Monik a Justinem. Na místě bylo příjemně teplo, měla jsem sto chutí opřít se o Justina a užít si film, ale to jsem neudělala místo toho jsem jen strnule seděla a kulila oči na obrazovku. Snažila jsem se co nejvíce zabývat filmem a nemyslet na to jaké by to bylo být zase v Justinově náruči.

Film Hunger Games byl naprosto úžasný, sice trval dost dlouho, ale postavy Katniss, Peety, Prim a Galea mě docela zaujali, herci je ztvárnili dokonale. Bylo mi příjemně, ale zároveň i stísněně, dál jsem sledovala děj filmu, dokud mě nezačali bolet oči, Katniss a Peeta mě zaujali až moc, milenci stíhaní osudem nebo Katniss Everdeenová, dívka v plamenech.

Ke konci už se mi pomalu začínali klížit víčka, měla jsem chuť se o někoho opřít, zavřít oči a konečně se ponořit do sféry snů.
Za půl hodiny už jsem se spokojeně ocitla v Justinově náruči, který rytmicky oddechoval, a usnula jsem.


Probudila jsem se strašlivě brzo, slunce mi svítilo do očí, prudce jsem zamrkala. Někdo se pode mnou zavrtěl a v tu chvíli jsem si uvědomila, kde ležím. Ležela jsem v Justinově náruči.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu ?Klikni.

klik...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama