Anděl a Ďábel 2.kapitola

8. prosince 2012 v 20:21 | Abigail |  Anděl a Ďábel
Škola

Sarah


Hodina začínala jako obvykle v osm.
Zrovna zazvonilo. Seděla jsem vedle Monik a rozhlížela se po třídě, jestli ho náhodou nezahlédnu, ale jako obvykle na první hodině chyběl. Ani jsem nedoufala, že tu bude. Obrátila jsem pohled směrem k tabuli.

Vytřeštila jsem oči, když jsem před tabulí zahlédla Justina, jak se rozhlíží po třídě, poté co si mě všiml, se zamračil a vydal ke mně. Strnule jsem pozorovala jeho ladnou chůzi, jak se lehkým krokem řítil směrem ke mně. Jeho Hnědé kaštanové vlasy mu přitom vlály kolem čela.

Postavil se přede mě a těma svýma modrýma očima, které mi připomínaly studánky, se mi zahleděl do očí.
"Ahoj Sarah!" prolétl pohledem celý můj zevnějšek. Zčervenala jsem.
"Ahoj Justine!" pozdravila jsem a zdvořile se usmála.
Sklopila jsem pohled, aby neviděl, že jsem zčervenala, ale to bylo stejně k ničemu, protože se zasmál a já věděla kvůli čemu.

"Čemu se směješ?" zeptala jsem se.
"To nic! " Nevině se usmál. "Jdu si sednout za vás doufám, že ti to nevadí."
"Je mi to jedno co ty Monik?" pohlédla jsem na Monik, ta se jen usmála.
"Jasně, že tam můžeš sedět, jsme ve svobodné zemi."
Justin jen pokrčil rameny a pak se odbelhal a svezl se na židli v lavici za námi.
"Milí studenti a jiní, dobrý den, postavte se." řekla učitelka, co právě namáhavě zavírala dveře s náručí plnou papírů. Všichni ze třídy se postavili.

"Dobrý den, tedy znova, posaďte se ." pokynula nám a konečně položila všechny svoje učitelské věci na stůl a papíry také.
Posadily jsme se do lavic a učitelka představila dnešní učivo a dlouhým úvodním výkladem nám vysvětlila, že jestli tuto hodinu nebudeme dávat pozor, tak písemku zvoráme.

***

Paní učitelka Harrissová přistoupila k tabuli a začala na ni psát dnešní učivo. Hodina se pomalu chýlila ke konci a já už jsem toho měla plné zuby. První hodina a takhle se táhne.
Otevřela jsem sešit na první straně a nervózně jsem pozorovala Slečnu Harrissovou, jak zapisuje učivo. Chvíli jsem počkala a potom si začala pomalu zapisovat odrážky z učiva, které bylo na tabuli.
Harrissová dopsala, zhluboka se nadechla a potom se otočila k nám.
"Než si toto dopíšete, bude zvonit. Takže si to prosím opište a potom si můžete sbalit a odejít."
odkašlala si.
"Samozřejmě, že až se zvoněním."

Potom se posadila na svou černou židli a dál si nás nevšímala.
Rychle jsem si opsala učivo, abych co nejrychleji mohla vypadnout na další hodiny a potom nasoukala učebnici a sešit do tašky. Na Monik jsem ani nečekala, vstala jsem tak prudce až se mi zatočila hlava.
Přehodila jsem si tašky přes rameno a vypadla ze třídy. Ani jsem učitelku Harrissovou nepozdravila. Zabouchly se za mnou dveře. Konečně jsem s toho byla venku.

Potom co uběhla jedna hodina a mě ještě čekalo pět hodin, které jsem musela strávit ve škole.
Laborky ubíhaly strašně pomalu. Bylo mi divně, protože příští hodinu nám učitelka měla přidělit nové partnery na laborky. Věděla jsem, že už to má připravené a taky, že je zákeřná takže mi přidělí Justina nebo jeho. Konečně zazvonilo a já se mohla připravit na český jazyk, což mě zaráželo. Tento předmět měla pod palcem i naše tělocvikářka Austinová a ta byla děsně přísná.

Naštěstí měla dneska dobrou náladu, takže hodina utekla v celku rychle.
Další hodinu jsme měli angličtinu. Ani jsem nepostřehla, co jsme probírali, protože se mi záhadně udělalo špatně. A konečně přišla ta nejhorší hodina ze všech. Tělocvik.

Přišla jsem o přestávce do šatny s Monik. Byli jsme tam brzo, takže tam nikdo nebyl Kromě jeho.
Tuhle hodinu miloval, právě kvůli tomu, že se mohl pohybovat. A hlavně mě viděl při cvičení, které mi odjakživa nedělalo velký problém stejně, jako to bylo u něj.
Učitelka Austinová si nás pěkně seřadila do řady.
"Milí drazí dnes máme nabitý program. Dívky budou skákat přes kozu a chlapci si zacvičí tak jak se cvičí v posilovně, čili si trochu zaposilují." řekla a usmála se.
"Holky postavte se ke koze a Chlapci sepostaví na druhou stranu naší tělocvičny a zaposilujete si. Connor vám rád pomůže, že ano?"
"Ale jistě paní učitelko." ozval se. A vyzývavě na mě pohlédl, oplatila jsem mu pohled nevraživým způsobem a postavila jsem se k dívkám.

Hodina tělocviku skončila přesně v době, kdy jsem se převlékla do normálního oblečení a konečně jsem mohla jít domů.
Vyšla jsem velkými skleněnými dveřmi ven na pozemek školy a nechala se hřát slunečními paprsky. Bylo mi dobře, dokud jsem na sobě neucítila propalující pohled.
Hned mi došlo, kdo se to na mě dívá.
"Connore přestaň na mě civět prosím." otočila jsem se směrem k němu. Jen tam tak stál, opřený o rám dveří a pozoroval mě.
"Proč? Jsi strašně rozkošná, když takhle stojíš a vyhříváš se na slunci. Úplně záříš!" odsekl mírným hlasem a stále mě pozoroval.

"Fajn. Měj se. Odcházím." oznámila jsem, ještě jednou jsem mu pohlédla do očí a potom se otočila k odchodu.
"Proč?" zeptal se a náhle se mi zdála, že slyším jeho hlas přímo za mnou. Začala jsem přemýšlet. Opírá se o dveře a je docela blízko a proč jsem sakra tak nervózní? zabědovala jsem v mysli.
"Proč Sarah?" zeptal se něžně. Poprvé jsem ho slyšela říct celé mé jméno. Prudce jsem se otočila. Stál přímo u mě, tak blízko, že jsem zatajila dech.

"Spěchám domů!" křikla jsem nahlas, ale pak jsem hlas ztišila
"Musím domů."
Usmál se tak sladce až mi z toho přejel mráz po zádech. Jako Ďábel! ozvalo si mi v hlavě.
Naklonil se ke mně tak blízko až jsem zalapala po dechu.

"Tak se měj! " pošeptal mi těsně u rtů. Potom se odtáhl a pomalu se samolibým úsměvem na tváři odkráčel.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama